Gray-area reissue of this Supraphon album, from 196?, with 13 bonus tracks from various EPs of the same time. "Behind the Iron Curtain in the late 1960s, rock music was viewed as downright dangerous. The Matadors, from the former Czechoslovakia, were luckier than most, having enough artistic freedom to be able to sing in English, and even cover Western songs. This nicely packaged reissue includes their only album, as well as singles and other miscellaneous tracks, adding up to twenty-four songs in total. The material ranges from beat to psychedelia, and includes instrumentals, as well as vocal tracks sung in both Czech and English. While the covers are undeniably good, the original material is great. Songs like 'Hate Everything except of Hattered,' 'Indolence,' and 'Get Down from the Tree' (which was featured on Rhino's Nuggets II compilation) are intense rock performances propelled by Radim Hladík's sharp lead guitar work, and made mysterious by Jan 'Farmer' Obermajer's dark organ and Viktor Sodoma's accented vocals. Songs like the instrumental 'Extraction' are more psychedelic, begging comparison to Pink Floyd instrumentals like 'Interstellar Overdrive' and 'A Saucerful of Secrets,' sounding like both at times during its five minutes and fifty-one seconds. Terrific collection of one of the greatest of all bands trapped behind the Iron Curtain. Liner notes have band history, as well as some nice photos."
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Blue Effect, Praha , 26.leden 06
autor : Sabina Volná , vydáno : 30. 01. 2006
Vzpomínkový koncert na Matadors byla opravdu výjimečná záležitost, takže všichni účinkující splnili to, co slibovali. Narvaný Lucerna Music Bar a atmosféra tak skvělá, až se tomu nedalo věřit.
První pocity po zjištění, že se v Lucerna Music Baru nedá téměř hnout, byly smíšené. Při zběžné kontrole publika jsem si uvědomila, že viditelně patřím k těm nejmladším, kteří se tam ten večer přišli podívat. Chvílemi bylo až sentimentální, sledovat lidi, kteří se od běžných návštěvníků podobných koncertů lišili jedinou věcí - rozdílem několika generací, jak zpívají s Viktorem Sodomou úžasné matadorské texty a vzpomínají na mládí. Ve vzduchu bylo něco krásného, neumím popsat co to bylo, ale pokud je právě tohle charakteristické pro vzpomínkové koncerty, tak ať jich je do budoucna co nejvíc.
Koncert začal, přesně jak bylo naplánováno, ve 21 hodin. Odstartovali to Matadors, tedy ne úplně, zpěv si vzal na starost mistr svého řemesla Viktor Sodoma, kousek za ním byl vidět Jan Obermayer a s kytarou se objevil bezkonkurenční a stále mladý Radim Hladík. Další trojice na pódiu - basa, klávesy a bicí, byli kluci z "nového" Blue Effectu, Wojttech, Pavel Bohatý a Václav Zima. Musím uznat, že ti tři se toho zhostili odvážně, ono asi není snadné hrát vedle legend a hlavně zaskakovat za legendy jiné. Zvuk byl výborný ale i kdyby nebyl, atmosféra byla tak pohádkově příjemná, že by na tom stejně nesešlo.
Poté co Matadors odehráli vše, co měli a chtěli, nastoupili Blue Effect se svým programem, kterým běžně obšťastňují své fanoušky na většině letních festivalů. Tady si i ti, jejichž paměť nesahá až tak daleko, mohli zazpívat, protože některé texty byly notoricky známé. No a za chvíli už na pódium naběhl Lešek Semelka a Oldřich Veselý aby všem dokázali, že udělat pořádnou show, pro ně stále není problém. Když se klubem rozeznělo "Ej padá padá rosenka", tuhla mi krev v žilách. Pavel Bohatý, který tuto píseň zpívá v novější sestavě, dával najevo rozpaky, protože i když je jeho podání skvělé, to co zaznělo tenhle večer bylo fenomenální a jednoznačně bezkonkurenční.
Koncert skončil chvilku před půlnocí, tak, aby návštěvníci klubu stihli poslední metro, bohužel díky zmatkům v šatně se jim to nejspíš nepovedlo. Alespoň si při delší cestě domů mohli vychutnávat dojmy z téhle skvělé akce. Jen škoda, že asi nevznikl žádný záznam, protože nevěřím tomu, že něco takového se dá opakovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obnovená formace Matadors
05. října 2005, 06:01
Martin Bubu Valeš |
 |
Jediné vystoupení obnovené legendární formace Matadors se uskuteční v rámci Prague Intl. Bluenight 36.
Ve Velkém sále pražské Lucerny se 29. září opět sejdou Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F. Obermayer a Tony Black.
Dne 29.září přijede do Prahy dlouholetý člen skupiny Rolling Stones, baskytarista Bill Wyman . Na koncertě v pražské Lucerně ho doprovodí hvězdná kapela Rhythm Kings . V rámci 36. Prague Intl. Bluenight se ovšem také představí i česká legenda, obnovená formace 60. let – Matadors. Pod novým názvem the Matadors Memory se skrývají legendy české hudby 20. století – Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F.Obermayer a Tony Black .
Formace Matadors vznikla 1965 pod názvem Fontána, ale její kořeny sahají o rok zpátky, kdy do souboru českých a německých studentů Pra-Be („Praha – Berlín“) vstoupili varhaník a tenorsaxofonista Jan „Farmer“ Obermayer a basový kytarista Otto Bezloja , pozdější umělecký vedoucí souboru. Poznali se ve skupině Komety, z níž si přivedli také kytaristu Radima Hladíka a zpěváka Vladimíra Mišíka . Když bubeníka Wilfrieda Jelinka nahradil Tony Black ze skupiny Hell´s Devils, německý podíl se omezil na Jelinkovu manažerskou činnost. Jelinek zajistil Fontáně angažmá v NDR a tamní firma Demusa pověřila skupinu, aby testovala její zvukovou aparaturu Regent včetně varhan Matador ; zařídila ji též 1966 soutěžní vystoupení v belgickém Gentu. Když se Matadors na jaře 1966 trvale vrátili do Prahy a stali se vedle Olympiku druhou „stájovou“ skupinou klubu Olympik , udivovali sehraností a relativně nadstandardním technickým vybavením. V sestavě s dvěma zpěváky, rhythm-and-bluesovým Mišíkem a rockově kantilénovým Karlem Kahovcem , který byl zároveň doprovodným kytaristou, připravili klubový program Beatová maturita a uváděli v něm repertoár britských skupin Pretty Things, Kinks, Spencer Davis Group, Yardbirds, Who, ale i Searchers a komerčních Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich . O původní tvorbu se pokusili Mišík a Bezloja (Mišíkův Malej zvon, co mám a Bezlojovo Snad jednou ti dám utvořily debutový singl v roce 1966), po nich i Kahovec ( Sing A Song Of Sixpence ), Obermayer ( Hate Everything Except Of Hatter ) a Hladík ( Get Down From The Tree). Autorství anglických textů si předávali Jan Obermayer a Miroslav Šulc, česká slova psali Pavel Vrba, Vladimír Mišík a Michael Prostějovský, ale kosmopolitní, o mezinárodním uznání usilující Matadors jim nevěnovali hlubší pozornost.
Koncem roku 1966 došlo k významné změně, když Mišík nastoupil vojenskou službu a skupiny Matadors a Flamengo si navzájem přepustily zpěváky – Viktora Sodomu za Karla Kahovce. Se Sodomovým příchodem a povýšením Hladíka na kultovního kytaristu se výrazně změnil sound skupiny, který se z evropských břehů (Small Faces, Them) stále více přeléval k americkém soulu (Percy Sledge, Four Tops). Matadors jako jedna z mála českých kapel měli možnost konfrontovat své kvality se zahraniční konkurencí, ať již na angažmá ve Švýcarsku , na koncertech v NSR , při televizním natáčení v Belgii , nebo na domácím půdě na společném turné se švýcarskou skupinou Les Sauterelles. Své zkušenosti zužitkovali na jaře 1968 v Praze na koncertu Top Show , kde došlo k vyhlášení výsledků ankety Beatové osobnosti. Hlasovali odborníci i fanoušci a obě komunity se shodly, že Matadors jsou nejlepší česká skupina ; stejného vítěze měl i jarní, v pořadí třetí Beat Cup.
V chaotickém období v říjnu 1968 část souboru přijala nabídku na zahraniční angažmá od korepetitora mnichovského nastudování muzikálu Hair Hanuše Berky. Hladík, Obermayer a Sodoma odmítli a byli nahrazeni hráči méně zvučných jmen (Petr Netopil a Michail Vračko – kytara, Jiří Matoušek – klávesy, Miloš „Reddy“ Vokurka – zpěv). Když se koncem roku 1969 muzikál rozšířil do dalších německých měst, i tato sestava se rozešla. Neúplní Matadors se znovu setkali v lednu 1991 na koncertu Comeback v pražské Lucerně . Douškou za historií skupiny byla 28. 12. 2001 smrt Bezloji v Mnichově , kde od 1981 působil jako diskžokej a provozovatel diskotéky. Obermayer, který rovněž žije trvale v zahraničí, uctil jeho památku vydáním vzpomínkového singlu.
Dne 29. září tohoto roku se v rámci koncertu Billa Wymana a Prague International Bluenight 36 představí pod názvem the Matadors Memory sobnosti, které se nejvíce zasloužili o věhlas a tvář skupiny Matadors. Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F. Obermayer a Tony Black vzpomenou na dobu, kdy Matadors byla nejlepší česká skupina.
|
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Search: The Matadors
Exact matches: 1
1.
Matadors -- Matadors ... CD
World Psychedelia (Korea), Late 60s. New Copy ....
$13.99 Out Of Stock
Czech rock from
the end of
the 60s -- played by a groovy group with strong beat-heavy tendencies! Although they hail from behind
the iron curtain,
The Matadors sing in English -- working with instrumentation that's heavy on
the Hammond, and clearly influenced by mod work from
the UK a few years before -- especially given that there's a bit of a subcurrent of 60s soul than runs through some of these tunes! There's a near-perfect British sound going on here -- but one that has some slightly odd twists and turns too -- like seeing
the Brit beat group years through a strange sort of prism, one that further abstracts their own interpretation of American musical influences.
The CD is a whopping treasure of work by
the group -- featuring not only their full 1968 album, but also 12 more bonus tracks from Eps, singles, and compilations. Titles include "I Feel So Lonely", "You'll Be Mine", "Extraction", "I'm So Lonesome", "I Want To See You", "Pay Pay Twist", "Farmer John", "Snad Jednou Ti Dam", "Get Down From
The Tree", "Don't Bother Me", "Indolence", and "Old Mother Hubbard".
Vzpomínka na Matadors a Blue Effect
Na první jarní den se konal v prostředí brněnského klubu Musilka vpravdě návrat legend českého bigbítu šedesátých let. Projekt nosil kytarista a hlavní strůjce projektu Radim Hladík v hlavě déle než rok, než se mu organizačně a umělecky podařilo zrealizovat pódiovou prezentaci dvou významných skupin naší hudební historie.
Skupina Matadors patřila v šedesátých letech mezi nejlepší domácí skupiny v interpretaci rhythm and blues a soulu ve spojení s rockem a díky liberalizaci tehdejších poměrů se skupině podařilo legálně vycestovat za železnou oponu, kde vystupovali se slušným úspěchem v tehdejším NSR, Švýcarsku a Belgii. V roce 1968 se na Supraphonu prosadilo natočit v anglické verzi album a několik malých desek. Dnes na jméno Matadors vzpomenou především pamětníci a znalci, zatímco pro mladou generaci jsou zřejmě neznámým pojmem.
Zdroj: archiv Městského divadla v Žatci
Obnovený Blue Effect – napříč generacemi.
Skupina Blue Effect vznikla na troskách rozpadajících se Matadors. Tehdejší zbylí „matadoři“ baskytarista a kapelník Otto Bezloja a bubeník Tony Black doplněni novými hráči odcestovali po jediném koncertě v Praze do NSR a už se nevrátili. Varhaník Jan Obermayer se stal členem George And Beatovens Petra Nováka a Viktor Sodoma vykročil na kostrbatou sólovou dráhu. Zatímco kytarista Radim Hladík se obklopil novými hráči a vznikla skupina Special Blue Effect – později Blue Effect, která se na československé hudební scéně rychle stala elitní hudební jednotkou. Normalizační léta skupinu omezovala, šikanovala, ale přesto se podařilo za cenu kompromisu v názvu (Modrý Efekt) přežít a se slušným ohlasem u hudebních kritiků a rockových příznivců etablovat svůj umělecký vývoj od blues až k art-rocku sedmdesátých let.
Nebyl jsem tedy rozhodně sám, kdo 21. března s určitým napětím očekával „návrat legend“ na pódium klubu Musilka v brněnských Husovicích. Radim Hladík, dodnes koncertně aktivní v nové omlazené skupině Blue Effect (hráči jsou o generaci mladší než on), dramaturgicky přizpůsoboval koncertní verze dávných skladeb dané chvíli, potřebám a koncertním možnostem. Zpěvák Viktor Sodoma v anglickém repertoáru (částečně převzatém od zahraničních originálů) znovu připomněl staré Matadors – Get Down (From The Tree), I Must Hope, It’s All Over Now Baby Blue, Out Of The Reach, Shotgun nebo českou píseň Zlatej důl, a společně s varhaníkem Janem Obermayerem dokázali, že nezapomněli nic ze své dávné minulosti a celkem přesvědčivě za povzbuzování publika interpretovali téměř čtyřicet let staré skladby. Bohužel Otto Bezloja opustil už před časem tento svět a vážně nemocný Tony Black nemohl být osobně přítomen.
Most mezi minulostí a dneškem
Blue Effect procházeli různými fázemi vývoje – na koncertě chyběl první zpěvák Vladimír Mišík a rovněž i baskytarista Jiří Kozel „Mužík“, předčasně zemřel bubeník Vlado Čech a do úplnosti sestav se nevešel ani baskytarista, houslista a zpěvák Josef Kůstka, ani slovenský baskytarový gigant Fedor Frešo. Zato se na pódiu objevil známý zpěvák, skladatel a klávesový hráč Oldřich Veselý a Lešek Semelka, prezentující skupinu zejména v art-rockovém období sedmdesátých let. Celkem logicky a očekávaně se tak prezentovaly skladby Hledám své vlastní já, Rajky, Zmoudření babím létem, Svět Hledačů, Ej padá, padá rosenka, Avignonské slečny z Prahy nebo Klíště. Nemohu se ubránit jistému zklamání z pěvecké interpretace Leška Semelky, který vinou své hlasové indispozice své pěvecké party příliš nezvládl. Podobně velmi „úsporně“ hrál na klávesy Oldřich Veselý a většinu svých pěveckých vstupů pouze „odzpíval“ – o drtivou většinu kláves se postarala záznamová elektronika a klávesový hráč v pozadí Vít Beneš. Zato Radim Hladík jako kytarista přesvědčil o svých mimořádných technických schopnostech jak na elektrickou, tak na akustickou kytaru.
Současná mladá krev v Blue Effect předvedla českou rockovou klasiku skupiny Flamengo v osobitých aranžmá, ale nebála se použít částečně i unplugged verze. V improvizované části zazněly světové rockové hity, například Owner Of A Lonely Heart (Yes), Badge (Cream) nebo i ústřední melodie z úspěšné anglické komedie o Růžovém panterovi.
Repertoár nejstaršího období Blue Effect prezentovaly skladby jako Slunečný hrob, Sun Is So Bright a velmi zajímavě proaranžovaná Rainy Day nebo Blue Effect Street.
Sugestivně zapůsobilo společné vystoupení všech účinkujících v soul-rockovém hitu Spencer Davis Group – Gimme Some Lovin’ z roku 1967 (tehdy ji skvělým způsobem zpíval Stevie Winwood) v interpretaci Viktora Sodomy. Osobně mě ale více překvapil v sytém soulovém projevu Jan Obermayer, který měl podle mého soudu dostat jako sólista více prostoru.
Celkově lze nad tímto vzpomínkovým koncertem vyjádřit uspokojení, když se celkem podařilo propojit dávnou minulost se současností. Bylo docela sympatické spatřit v naplněné Musilce bigbítové veterány, ale i mladé, kteří si přišli poslechnout onen imaginární most mezi minulostí a současností. Kytarista Radim Hladík pak také prozradil, že se bude v pražském divadle Archa vzápětí natáčet DVD, které pokusí onu atmosféru nostalgie bigbítového pravěku i žhavé současnosti zachytit a archivovat.
Wikipedia
|
The Matadors
|
|
Background information
|
|
Origin
|
Prague, CSSR
|
|
Genre(s)
|
Rhythm and blues, Beat, Rock and roll
|
|
Years active
|
1965 to 1968
|
|
Label(s)
|
Supraphon
|
|
Associated
acts
|
Blue Effect, Emergency, Flamengo, Komety
|
The Matadors were a beat band from Czechoslovakia. The members were Otto Bezloja (bass guitar, leader), Radim Hladík (lead guitar), Jan "Farmer" Obermayer (organ), Miroslav "Tony Black" Schwarz (drums) as well as Karel Kahovec (vocals, rhythm guitar) and Vladimír Mišík (vocals, bluesharp). The latter two have been replaced in late 1966 by ex-Flamengo Viktor Sodoma jr. (vocals).
The Matadors formed in early 1965 from Fontana (The Fontanas), with members from Pra-Be and Komety (The Comets). Fontana's manager (and until early 1965 also their drummer) Wilfried Jelinek secured a promotional deal with an East German manufacturer of sound equipment and music instruments. Since the group began to use an electronic organ named Matador, they changed their name accordingly to promote it. The Matadors performed exclusively in East Germany until April 1966, their live repertoire consisted mostly of cover versions from popular beat groups like The Who, The Kinks or The Small Faces.
The original Czech edition cover of 1968's album The Matadors.
Between 1966 and 1968 Supraphon released two Matadors singles and two EPs, another two tracks appeared on an album compilation. The earlier original compositions were sung by Kahovec ("Sing A Song Of Sixpence", "Snad jednou ti dám") or Mišík ("Malej zvon co mám", "Don't Bother Me", "Old Mother Hubbard"). With lead singer Sodoma they recorded their only album in May and June 1968. The Matadors has been released as Supraphon 0130493 (mono)/1130493 (stereo), an export edition with a different sleeve has been released as Supraphon/Artia SUA ST 53992 (stereo) and SUA 13992 (mono). The material on the album includes instrumentals as well as vocal tracks sung in English. They recorded their own songs and covered R&B standards like "I Think It’s Gonna Work Out Fine" or Junior Walker's "Shotgun". The Matadors also covered Smokey Robinson’s "My Girl" and Bob Dylan’s "It’s All Over Now, Baby Blue" in Them's soulful arrangement. Original material includes "Hate Everything Except Of Hatter" [sic], "Indolence" and "Get Down From The Tree", which is featured on Rhino Records’ Nuggets II compilation. Hladík, the most inventive Czechoslovak rock guitarist of that time, was hailed as the "Czech Eric Clapton".[citation needed]
The most successful Matadors line-up broke up in summer 1968. Radim Hladík then established Blue Effect (later also known as Modrý Efekt or M Efekt) with the original Matadors lead singer Vladimír Mišík. Jan Obermayer joined Petr Novák's George & Beatovens. Viktor Sodoma jr. pursued a solo career as a pop singer, backed by various groups and orchestras. Best remembered was his 1971-1973 collaboration with Shut Up, later known as the František Ringo Čech Group, with whom he recorded numerous "bubble-gum" singles and one side of his only solo album.
Otto Bezloja and Tony Black briefly reformed the Matadors, joined by ex-Komety lead singer Miloš "Reddy" Vokurka, Jiří Matoušek on organ and Petr Netopil on guitar. In fall 1968 they left to Munich, West Germany where they worked as the house band of a German edition of the Hair musical. In the early seventies the nucleus of that band evolved to the Germany-based progressive rock group Emergency.
The Matadors reunited in 1991 and made rare public appearances until 2007. Otto Bezloja passed away in 2001.
MATADORS
Besetzung: Otto Bezloja (ld, bg), Radim Hladik (g), Jan Farmer Obermajer (org), Tony Black (dr), Viktor Sodoma (voc)
Die Band ging Anfang 1965 aus den Fontanas hervor. Ihr ersten Engagement führte sie im Mai 1965 in die DDR, wo sie im Rundfunk Titel prodzierten. Leider sind keine Plattenaufnahmen bei Amiga entstanden. In der DDR wohl bekannteste LP, ist die 68er Supraphonscheibe "The Matadors, Supraphon SUA ST 53992. Hladik, damals schon bester tschechischer Gitarrist, den man auch "den tschechischen Eric Clapton" (Covertext "The Blue Effect - A Benefit of Radim Hladik") nannte. Hladik gründete später die Blue Effect / Modry Effect, Viktor Sodoma kam mit der Gruppe "Shut Up" 1972 doch noch zu Amiga-Ehren.
Video
© Alle Rechte vorbehalten
Archa
© Alle Rechte vorbehalten
Probeaufnahmen
© Alle Rechte vorbehalten